Je za námi první týden školního roku 2020/2021. Já jsem se na děti moc těšila a udělalo mi velkou radost, že i děti přicházely do školky s úsměvem. Nadále naše třída nese jméno Sovičky, proto i letos budu psát v množném čísle – my sovičky :-).
Co jsme všechno v tomto týdnu zvládly?
Společně jsme mezi sebou přivítaly nováčky, které musím moc pochválit. Maminky se jim před nástupem do MŠ pečlivě věnovaly a děti tak perfektně zvládly vstup do MŠ. Občasný stesk a pláč k adaptačnímu období prostě patří a nemůže nás „rozhodit“ :-).
Hrály jsme seznamovací hry, opakovaly si naše jména a třídní pravidla. Přivítali jsme mezi sebou paní Naďu Bezděkovou, která byla moc hodná a vzala zástup za paní Radku Michálkovou. Děkuji. Vyrobily jsme si třídního maskota – sovičku „Drobunku“ (jméno vymyslela Lili, ostatním se moc líbilo a tak naší sovičce zůstalo). Při její výrobě si děti mohly vyzkoušet stříhání a lepení.
Na pobyt venku jsme chodily na obecní hřiště. Z čehož jsem měla obavy, ale jak jsem již psala výše. Naše nejmenší sovičky jsou úžasné, a krátké vycházky zvládly na výbornou.
Jediné co mě mrzí je, že jsem nemohla děti pustit na školní zahradu. V měsíci srpnu se na ni totiž zabydlely vosy. Před otevřením školky jsem situaci spolu s panem starostou řešila. Byli u nás hasiči a stříkali jsme i my. Nepomohlo to. V pátek k nám zavítal pan Horecký, který se těm nezbednicím podíval na zadečky velmi zblízka a podařilo se mu vydolovat několik hnízd (můžete vidět ve fotogalerii – posloužily jako didaktický materiál). Děkuji za ochotu, snahu a nasazení vlastního života (já sama jsem slízla jedno žihadlo, tak vím, o čem mluvím). Vosy však hnízdí i pod střechou v dřevěném podbití. Dalším pokusem zbavit se jich, tak bude dezinsekce firmou, která by měla přijet v pondělí. Doufejme, že se pak vosy odstěhují nadobro a děti budou moci jít užívat školní zahrady.
Za Sovičky paní učitelka Soňa.