Až vyrostu, tak ze mě bude 26.2.-1.3.2024

V pondělí jsme se přivítaly a podle pomůcek, které jsme si v kruhu pojmenovaly, si řekly, kdo by je ke své práci mohl potřebovat, tak jsme zjistily, co nás tento týden čeká. Každý den jsme měly připravené jiné povolání, a pak hádaly, čím jsme ten den byly.

Zkusily jsme si býti malíři (kresba suchým pastelem, aqua pastelky, tuž), pojmenovávaly, co takový malíř potřebuje, ten kdo chtěl, si vyrobil rámeček.

Další den z nás byli cukráři (ze surovin jsme si připravili perníkovou buchtu, kde jsme si měli zapamatovat pořadí surovin a postup – možná vám ji děti upečou 🙂 ). Nezapomněly jsme si vyrobit ani cukrářskou čepici.

Pekař taky nebyl špatný-z vizovického těsta (to jsme si taky uhňácaly ) připravovaly rohlíky, koláčky, pletýnky – kde bylo důležité si zapamatovat souvislost, kdy, kam co překládat a zároveň pracovaly prstíčky.

Spojily jsme to s návštěvou místního autoservisu pana Pavelky, kde nám ukázal svou dílnu – děti viděly kde má každá věc své místo, srovnávaly čistý a špinavý filtr, jak je důležité měnit olej a kdo chtěl, vyzkoušel si nafoukat kolo kompresorem-spolupracovaly jsme mezi sebou a byly jsme všechny nadšené :-).

Pátek jsme zakončily konstrukcí v polytechnickém koutku – stavba jeřábu, z různých druhů materiálu. Stavěly domky, školáci si vyzkoušeli být architekti – za pomocí pravítka a spojování čísel jim pak vyšel dům. A poslední povolání, které se nám přišlo představit, byl pan kouzelník – tak vám možná Vaše děťátka předvedou nějaké parádní kouzlo :-).

Za Sovičky paní učitelka Renáta

Napsat komentář

Zavřít Menu