Sešly jsme se netradičně až v úterý, jakpak by ne? Pondělí bylo totiž velikonoční a my si užívaly dne volna. V ranním kroužku jsme sdílely své zážitky z prodlouženého víkendu, které byly rozmanité. Veršovaná pohádka o Ztraceném housátku nám nejenom procvičila paměť, neb jsme měly za úkol dávat dobrý pozor, koho všeho housátko potkalo, než našlo svou maminku, ale také nám prozradila, že v tomto týdnu budeme svou pozornost směrovat na domácí – hospodářská zvířata a jejich mláďata. Co to tu pípá? Aha, něco támhle v přepravce! Jůů dvě roztomilá křepelčí kuřátka – křepelčátka, které nám přinesl ukázat Kubík Kugler. Děkujeme! V kroužku jsme si mohly jedno i pohladit. Kromě pozorování kuřátek, jsme se také aktivně zapojily do připravených činností. Jemnou motoriku ruky si procvičily u interaktivní tabule jednotažkami. Špetkovitý úchop při „zobání“ zrníček z obruče do mističky pinzetou. Sestavování čtveřic (dospělec, mládě, krmení, bydliště) prověřilo, jak dáváme pozor v kroužcích a při vycházkách. Porovnávání množin a správné užívání znamének je pro nás nejstarší už také hračkou. Skládání puzzle a vkládaček bylo pro některé z nás oříškem, ale i skalní odpůrci nakonec zvládly zadané seskládat. Při volné hře se nám podařilo vystavět úžasnou farmou plnou domácích zvířat z dřevěných kostek a plastových zvířátek. Nevyhnuly jsme se ani pořádnému protažení našich tělíček, stejně jako relaxaci poté. Nejvíce zážitků s opravdovými živými zvířaty jsme prožily při vycházkách, kdy jsme navštěvovaly místní hospodáře, kteří nás seznámili se svým hospodářstvím. Nejvíce nás zaujal „krocant“ (jak říká Stázka)! To vám byl fešák! A jak hudroval! Nakonec jsme zjistily, že je to vlastně moc hodný krocan, kterého jsme si mohly i pohladit. Tímto všem hospodářům, kteří nám umožnily vstup do jejich království, děkujeme za vstřícnost a ochotu!
Za sovičky paní učitelka Soňa